Vznik a popis řady 387.0
Po založení Československých státních drah v roce 1918 vznikla potřeba nahradit rychlíkové čtyřválcové lokomotivy řady 375.0, jenž právě v době vzniku ČSD byly zastaralé a nehospodárné. Nové dvouválcové lokomotivy řady 365.0 nedokázaly nahradit původní rakousko-uherské stroje a tak koncem dvacátých let Škodovy závody v Plzni přichází s novou řadou lokomotiv 387.0.
Výrobci se však nepodrařilo dodržet maximální hmotnost na nápravu 16 tun, takže „mikáda“, jak se jim začalo přezdívat, měli omezenou přechodnost jen na hlavní trať z Prahy do České Třebové. Lokomotivy byly, jsou a budou právem považovány za vrcholovou konstrukci rychlíkové lokomotivy na evropském kontinentě – vzhled, elegance a výkon.
Mikáda se začala rušit až příchodem albatrosů v padesátých letech, ale i tak se mnoho mikád dočkala zrušení až na samém konci parního provozu u Československých státních drah.
Životopis 387.043
Lokomotiva číslo 43 byla vyrobená v roce 1937. Od výrobce ji přezvala výtopna Praha Masarykovo nádraží a v této služebě vykonala i svoji první technicko-policejní zkoušku v prosinci 1937 na trati ze Žižkova do Kolína maximální dosaženou rychlostí 125 km/h. Některé série mikád mohli jezdit až 120 km/h oproti stanovených 110 km/h a tak naše čtyřicettrojka absolvovala svojí druhou technicko-policejní zkoušku v roce 1939, při které na trati Choceň – Pardubice a zpět dosáhla rychlosti 140 km/h a tak ji byla zvýšena maximální povolená rychlost na 120 km/h. Během II. světové války sloužila ve výtopně Břeclav. Roku 1945 na konci války došlo k několika průstřelům kotle a také byl poškozen skříňový kotel výbuchem granátu. Po válce sloužila čtyřicettrojka ve výtopně Brno-Horní Heršpice až do svého návrhu na zrušení v roce 1968. Před tím, roku 1955 ji železniční dílny v Českých Velenicích vyměnili měděné topeniště za ocelové. Následně byla převedena jako muzejní exponát do Národního technického muzea a v týmž roce byla již jako muzejní kompletně opravena a zprovozněna.
I když lokomotiva měla své opatrovníky, její ježdění bylo sporadické a údržba ještě horší (stála neudržovaná v depu Nymburk bez přístřešku). Tak se dělo až od roku 1984, kdy pod vedením zkušených lidí z depa Louny začala tato lokomotiva řádně plnit svoje poslání – vozit nostalgické vlaky a představovat svoji krásu a dokonalost odborné i laické veřejnosti.
Již v červnu 1985 vezla po opravě pojezdu a novém laku spartakiádní vlak v úseku Podbořany – Louny se strojní četou Jaroslav Pecháček a Jiří Koubek a na podzim se účastnila oslav depa Česká Třebová.
Kromě nostalgických jízd a vozby zvláštních vlaků bylo mikádo hojně využíváno k filmování v letech 1985 – 1987, kdy se představilo ve filmech: Skok do tmy (ČSSR), Gotwald (ČSSR), Panoptikum města Pražského (ČSSR), Pěsti ve tmě (ČSSR), Chodník přes Dunaj (ČSSR), Věrni zůstaneme (SSSR) a mnoho dalších.
V březnu roku 1987 lokomotiva odjela do dílen v Českých Velenicích na opravu Lg (generální oprava), která trvala až do června 1988. Z opravy se vracela jako 1 násled Vindebona a ve stejném roce se představila na výročí založení zkušebního okruhu Velim. Následující rok 1989 se účastnila zahraniční akce Setkání rychlíkových lokomotiv v Rakousku (Strasshof).
V depu Louny toto mikádo najezdilo v průměru neuvěřitelných 20 tisíc kilometrů za rok. Roku 2001 skončila způsobilost kotle, a ostatní části vyžadují důkladnou opravu. Vzhledem k vysokým nákladům je rozhodnuto lokomotivu odstavit jako neprovozní exponát. Po svých devíti letech odpočinku došlo v říjnu 2010 k jejímu opětovnému zatopení a pojížděním po areálu muzea Českých Drah v Lužné u Rakovníka se tento skvost opět předvedl ve své kráse a v současné době probíhají určitá jednání o jejím opětovném zprovoznění.
Tabulky
Tabulky údajů
typ | 2’C 1′ p3 | přezdívka | mikádo | max rychlost | 110 km/h |
---|---|---|---|---|---|
hmotnost | 93 tun (bez tendru) | hm.na nápravu | 17 tun | výkon | 1500 kW |
výrobce | ŠKODA Plzeň | rok výroby | 1937 | výrobní číslo | 915 |
TBZ | 20. 12. 1937 Žižkov – Kolín | GO | 1988 |
1937-1939 | Praha Masarykovo nádraží |
1939-1948 | Břeclav |
1948-1968 | Brno Horní Heršpice |
1968-1984 | ŽOS České Velenice (NTM Praha) |
1984-současnost | Depo Louny (NTM Praha) |